Po dlouhé době jsem našla TAG, který mě opravdu zaujal. Tentokráte se vrhnu vstříc odpovídat na záludné otázky týkající se tradice hříšných návyků, které dovedou dostihnout i jinak poctivé čtenáře. Děkuji za tento TAG El, jelikož jsem jej objevila na jejím blogu a chtěla jsem se se svou verzí podělit také. Doufám, že si tuto zpověď užijete. A teď již vzhůru do toho, než za nedodržování závazků skončím na hodně špatném místě.
1. CHAMTIVOST
Jakou nejdražší a nejlevnější knihu máš?
Pokud mám brát knihy podle jejich kupní ceny, a nikoliv podle obsahové ceny (která se opravdu určuje jen těžce), nejlevnější knihou, kterou jsem si koupila já sama, je Ztracená růže (S. Özkan), jelikož mě nestála ani těch mizerných deset korun. Nejdražší koupenou knihou bude zřejmě Cesta králů (B. Sanderson), kde se cena vyhoupla na pár stovek. Ale ani jedné koupě absolutně nelituji.
2. HNĚV
Který autor v tobě vyvolává zlost?
Psala jsem to už vícekrát, ať už tady v minulém TAGu, tak na goodreads – existuje snad jen jediný autor, u jehož knih chytám naprostý rapl. Ano, je to čím dál více čtenáři milovaný Brandon Sanderson. Naštěstí jsem hněvivá pouze v dobrém slova smyslu, jelikož mi způsobované šoky z jím napsaných dějových přesmyček poněkud přidávají o kolečko navíc a jsem tedy rozezlená nad svou tupostí a neschopností, že na přicházející úskoky v ději neumím přijít sama. Mimo to je Sanderson poněkud geniálním vypravěčem, takže pokud vzrušeně nebiji pěstmi do polštáře nebo pokud odolávám s věcmi házet o zeď nebo po lidech, většinu času se v duchu rozpouštím a brečím nad tím, že jeho příběhy jsou snad z jiného světa, kam běžní smrtelníci nemůžou.
3. ŽRAVOST
Jakou knihu můžeš bez milosti hltat zas a znovu?
Je sice pravda, že některé knihy zpravidla otevřu více než jednou, ale jsou tady knihy, ke kterým se vracím celkem pravidelně. Docela záleží, jaké mánii zrovna podléhám. Pokud je to mánie do fantasy knih, pak jdou tyhle oblíbenkyně na dračku víc než kdy jindy. Jednoznačným favoritem z fantasy žánru je ale Ovčákova dcera (Elizabeth Moon), která je z celé trilogii o Paksenarrion mou nejoblíbenější. Už jsem raději přestala počítat, kolikrát padla za oběť mé čtenářské vášni, nicméně polámaná vazba je jasným důkazem, že jde o velice milovanou knihu (kterou nutím všem). Ale abych nebyla příliš stereotypní, protože začínám čím dál víc knih číst v originálním znění, sem tam si zopakuji knihy ze ságy o Zaklínači. Samozřejmě, že i když v současnosti čtu tyto knihy v polštině (což doporučuji každému, kdo aspoň trochu zvládá tento jazyk), teprve až zpětně mi dochází, kolik z nich jsem vlastně už přečetla v českém překladu. Nějak jsem si to totiž nezapisovala. (Jó, to byly ještě doby, kdy jsem nebyla na goodreads a můj blok a lá čtenářský deník přestal jaksi plnit svou funkci…)
4. LENOST
Jakou knihu jsi kvůli lenosti zanedbávala?
Stačí se podívat do mého profilu právě na výše zmíněné knižní databázi, rozkliknout si polici currently-reading, a jste doma. Pro upřesnění ale (a pro záchranu vlastního ega) musím říct, že některé knihy jsem přečetla prakticky celé, do konce mi chybí pár stránek, ale nejsem lhář, abych si je odškrtla jako přečtené. Na jiné v tomto seznamu mě přešla chuť, k některým momentálně nemám úplný přístup a pak jsou tady skutečně takové knihy, které vážně zanedbávám. Jednou z nich je nešťastná Bída historicismu (Karl Popper), která mě bude strašit do té doby, dokud se opravdu nevyhecuju a neskoncuji s ní. Do prkenné ohrady, už aby to bylo…
5. PÝCHA
O jaké knize nejvíc mluvíš, abys vypadala jako inteligentnější člověk?
Nemyslím si, že mám takovou potřebu jednání, jelikož zastávám spíše stanovisko, že to nejsou lidé, kdo si přizpůsobují knihy pro výzor větší inteligence, ale naopak to jsou knihy, které si přizpůsobují lidi. Možná to nedává smysl. Ale abych se držela zadání, trošičku inteligentněji si připadám, když se bavím o knihách doktora Františka Koukolíka nebo o Božské komedii Danta Alighieriho. (Mimochodem, právě o mém vztahu ke Komedii a Dantovi jsem nedávno napsala článek.)
6. CHTÍČ
Jakých vlastností si nejvíce ceníš u mužských a ženských postav?
Hmm, tohle je na větší zamyšlení. Asi to bude trochu klišé, ale u mužů mám ráda, když nejsou z cukru. Neholduji ale představě ostřílených superchlapů s pekáčem buchet na břiše, kteří přijdou, zachrání všechny, hodí nějakou cool hlášku a odejdou (jo, a mezitím stihnou zaflirtovat se všemi ženskými v dosahu). Mám ráda postavy, které umějí naslouchat, jednat i v jasně nalinkovaném prostředí jinak – proti proudu – a u toho chránit ty, na kterým jim záleží. To samé platí i u ženských postav. U nich zase oceňuji, pokud mají aspoň nějaké morální a mateřské sklony – tudíž, že to nejsou promiskuitní cuchty. Pokud už ale na nějaké takové postavy narazím, pak jsem vděčná za jejich případnou bystrost a motivy, které takovému konání dodají důvod.
7. ZÁVIST
Jaké knihy by jsi si nejvíc přála dostat?
Tak to by vydalo na seznam a ten seznam by byl asi velice dlouhý. Pak se ale usnesu na tom, že stejně většinu položek z tohoto seznamu bych měla pouze na jedno přečtení a dál na okrasu. Takže si většinu knížek raději nechávám někde hluboko v hlavě a nemyslím na ně. (Jinak bych se z jejich absence asi zbláznila.) Nicméně, za zmínku by mohla stát kompletace mé sbírky o čaroději Kedrigernovi, starého vydání Kola času, sequelu trilogie o Paks Paladin´s Legacy (tady si ale občas udělám radost a pokud je některá z knih k dispozici ve slevě, koupím si ji), pak je tu Božská komedie, dostat všechny díly zmíněného Zaklínače v češtině i polštině, u Sandersona mít jeho knihy v angličtině i češtině (zvláště v této edici)… Ne, zase se začínám rozjíždět a raději teda zabrzdím, než z toho vzniknou hotové litanie…