Řekněte mi, kam ten čas tak rychle pospíchá. Je to neuvěřitelné, ale tento rok si zase odbyl svoje a právě míří do propadliště dějin. Předtím, než se většina událostí prožene skartovačkou paměti, asi by bylo dobré se tak trochu ohlédnout za prožitými knižními událostmi.
Opožděné začátky roku pro blog (přelom jara a léta) se odehrávaly po přenesení obsahu z jiné domény a budoucnost v té době byla nejasná. Kromě toho, že jsem měla již v roce 2015 dlouhou dobu ideu v založení youtube channelu (což se nakonec stalo – a taky rychle skončilo), jsem si začala bytostně uvědomovat svou chuť začít naplno předávat své poznatky o knihách dál. Nejen kvůli sobě samé a své čím dál víc vynechávající paměti, tak také kvůli lidem, kteří třeba rádi objevují nové knižní světy. Kolikrát se mi stalo, že skrze dobré slovo o knize z úst mých známých nebo podle názorů na blozích, jsem byla přivedena ke zcela unikátním knihám. Tak jsem tedy rozjela tento knižní projekt na trochu lepší úrovni. O tom si něco málo můžete přečíst také na úvodní stránce O blogu.
S novými možnostmi, které nabízelo prostředí wordpressu, jsem si začala konečně utřiďovat v hlavě struktury vzhledu blogu a článků, které jsem měla v plánu publikovat. Vznikly nové rubriky, nové nápady a leccos inspirativního jsem okoukala jinde. Některé věci jsem přestala řešit úplně – například podrobné plány čtení na daný měsíc. Zjistila jsem totiž, že i když jsou naplněné seznamy uspokojivé, přesto mě jímala hrůza, když jsem se jimi stejně nebyla kolikrát schopna řídit. Tentokrát jsem se rozhodla vytvořit celoroční seznam rozdělení kýžených knih k přečtení podle měsíců, ale neberu jej úplně závažně. Už teď je mi jasné, že kolikrát budu kvůli možnostem výpůjček v knihovnách tituly přeskakovat bez ohledu na aktuální měsíc.
Během roku, zhruba od jarního zkouškového období v dubnu / květnu, jsem prodělávala velmi závažnou čtenářskou krizi. Té jsem se zbavila až teprve na přelomu října a listopadu. Zvláštní roli v tom hrál Dewey´s read-a-thon. V těchto měsících pro mě nastalo období, kdy jsem byla poměrně šťastná s tím, co jsem si nalinkovala i co jsem do té doby zvládla. Oproti jiným blogerům se to s určitostí jeví jako něco nicotného, ale já jsem na sebe alespoň trošičku, při své příšerné povaze a neschopnosti dodržovat termíny, pyšná.
Snažila jsem se zapojovat více do blogerského dění, více publikovat, objevovala jsem nové talenty a jejich tvorbu, české i zahraniční booktubery. To všechno se oplatilo v podobě spolupráce s ČBDB. Od určité doby se snažím více projevovat na sociálních sítích, jakými jsou twitter (tam ale mixuji všechno možné) a Google+, veškeré odkazy najdete na stejnojmenné stránce tady na blogu, popřípadě v bočním rollovacím menu. (Dokonce jsem si založila i sekundární plkací blog s názvem Svět za sklem, který se knih netýká. Pouze mi pomáhá utřídit si myšlenky.)
Ale přesto tady zůstává stále hlavní téma celého roku. A tím jsou, pochopitelně, knihy. Kromě určitých knižních událostí, které se ne vždy na mé straně vyvedly podle plánu (například o prosincové akci ještě bude článek), jsem se snažila alespoň trochu číst. A to nejen knihy v češtině, ale také knihy v angličtině nebo polštině. Nechci tady ale úplně hodnotit, které kusy mě během roku nadchly nejvíce, a které nejméně. Překvapila mě totiž snad každá přečtená kniha, alespoň v malém detailu, někdy možná trochu negativněji než bych chtěla, ale i to se počítá. Rozhodně jsem byla spokojená s recenzními výtisky zahraničních autorů a překvapili mě mile i autoři čeští, vůči kterým jsem byla vždy spíše skeptická. Mimo jiné se mi podařilo splnit celoroční knižní výzvu na goodreads.com, tedy přečíst 20 knih. Samozřejmě jsem kvůli recenzím načetla znovu ještě asi 5 dalších knih, ale ty mezi nově čtené logicky nepočítám. Celkově to vypadá jako malé číslo, ale opět – při mé příšerné povaze a častým ztrátám motivace, je to číslo opravdu vysoké.
Hodně dlouhou dobu jsem taktéž uvažovala nad tím, jestli by nebylo dobré se tak trochu profilovat. Asi víte podle obsahu seznamu přečtených knih, že jsem milovníkem fantasy. A fantasy rozhodně není žádný méně hodnotný subžánr beletrie, jelikož obsahuje felion opravdu kvalitních děl od neméně úžasných autorů. Proto jsem se rozhodla si zvolit jako hlavní oblast četby a recenzí právě světy fantasy, které jsou mi nejbližší a v mé soukromé knihovničce jsou takové knihy prakticky nejfrekventovanější. A tentokrát se českým, potažmo slovenským, autorům vyhýbat nemíním. To ale neznamená, že nebudu číst nic jiného.
S posledním odstavcem tento nechutně dlouhý článek ukončím. Rok 2016 mohl dopadnout určitě mnohem lépe, kdyby některé věci byly konány na čas a s přesností, ale to už teď nemá smysl řešit. Můžu si z toho vzít ale ponaučení do roku 2017, ve kterém mám velké plány. Například dopsat konečně články o výletu do Polska či doplnit recenze k dříve čteným knihám podle záznamů na goodreads. To si ale vyžádá řadu re-readů, které zatíží můj jinak zvolený a taky trochu zidealizovaný seznam knih. Snad se ale budu i nadále v psaní recenzí a článků zlepšovat, což jde ostatně vždy, a třeba se mi podaří někoho navnadit ke čtení knih, které by jinak nečetl. Některé další cíle si však ponechám pro sebe, protože mám takový zvyk vždycky něco napsat a pak to nedodržet. Uvidím ale, co nový rok 2017 nakonec přinese a zda se mé tajné sny nakonec splní. Chtěla bych ale ještě poděkovat všem čtenářům za podporu, jak tady na blogu, tak na soc. sítích. Přeci jen vidět zájem na vaší straně je kolikrát motivace největší, no ne? Jste úžasní, díky moc! Přeji tedy všem, aby se nový rok každému dařil a jako čtenář přeji mnoho nových objevených knižních světů všem.