Když Brian Scott zvedne ve své nové kanceláři hlavu od práce, první, koho uvidí je jeho protivný nadřízený Aiden Carter, se kterým sdílí několik metrů čtverečních prostoru. Aiden je podivín, asociál a pedant, což dává jasně najevo, a vyjít s ním je dosti těžké, ne-li nemožné. Brian je, zdá se, jeho pravým opakem – a jak to bývá, protiklady se vzájemně přitahují. Co čeká oba tyto o osobní autoritu bojující muže? Jaká tajemství skrývají za profesionálním vystupováním? Dovedou se někdy smířit s přítomností toho druhého?
Předně bych chtěla hluboce poděkovat autorce Lucii Hukové za darování e-knihy. Zároveň bych se chtěla omluvit, že mi vypracování recenze trvalo tak dlouho. Shame on me! Ale musím na oplátku říct, že se autorce podařilo něco, co je u mě docela nečekané. Ale o tom dále.
Jediný letmý pohled na obálku knihy stačí, aby každý, kdo se orientuje v symbolice různých dnešních společenství, pochopil, k čemu by obsah knihy mohl vést. Uhodli jste, pokud tipujete, že jde o tématiku LGBT. Už v úvodu musím říct, že nejsem zastáncem tohoto hnutí nebo snad životního „postoje“, brala jsem tedy knihu jako takovou menší výzvu. Obvykle bych takovou literaturu snad ani nečetla, ale jakmile jsem zjistila, že autorka s publikováním knih začíná, šla jsem do toho s o něco větší zvědavostí a chutí. Byla jsem nakonec i dost přístupná tomu, aby mě kniha přesvědčila, že si zaslouží být čtená vzhledem k tomu, co se v ní asi píše.
Světe div se, musela jsem před příběhem v jistém ohledu kapitulovat a nechat skepsi i osobní rozpoložení stranou. Kniha mě totiž pohltila už po několika kapitolách svým jemným vtipem ve formě zábavných vytáček mezi oběma postavami, neuvěřitelnou čtivostí i uvěřitelným vývojem nejen hlavních postav. Některé věci sice zůstávaly záměrně skryté (třeba to, co vlastně oba muži v klíčovém prostředí kaceláře celé dny dělají, neboť je to shrnuto v obvyklých zběžných popisech myšlenek a činností a haldách papírování a e-mailech), ale to, co mělo být vyřčeno a bylo to důležité, skryto nezůstalo. Postupně se životní osudy obou mužů otevírají a odkrývají bolestná tajemství, která bychom mohli hledat i ve skutečných životech lidí, jejichž orientace je zkrátká jiná.
Kniha ve svém rozsahu, byť v elektronické podobě, není zrovna krátká. Ale i tak autorka prokázala vzácný talent ukočírovat dialogy i popisy – a to po většinu trvání děje. A, díky Bohu, nevzešlo z nich patetické tlachání a rádoby líbivá vata, ale místy pro čtenáře také obohacující obsah. K tomu se ještě dostanu v závěru této recenze. Díky tomu, že konzistentnost vyprávění zůstala zachována, stalo se to jednou z věcí, které dodávaly Daruj mi křídla jistý sympatický nádech. Ovšem ne vždy jsem byla se směrováním děje úplně spokojena.
V jedné z kapitol téměř u konce nastal určitý zlom, který mi říkal, že příběh měl skončit těsně před ním, byť i klidně s otevřeným koncem. Došlo zde totiž k několika událostem, po kterých mi pokračování vyprávění přišlo poněkud nucené a ne tolik čtivé. (Vzhledem k případným čtenářům nebudu uvádět o jakou situaci šlo.) Ale chápu, že pro uzavření jedné etapy a uspokojení čtenáře a snad i autorky samotné, muselo k dovyprávění dojít. To ovšem nebyl ten největší problém, který jsem s knihou měla. Zmínit jako zápor musím bohužel i to, že orientace postav byla ke konci pro svou jinakost a kategorickou zvláštnost přehnaně hnána téměř až na piedestal mučednictví. Možná, že autorka vycházela z reálných situací, kdy jsou lidé s jinou orientací okolím sobecky napadáni, já se ale skutečně nemohla zbavit dojmu, že je zde v některých momentech na pilu tlačeno až příliš a glorifikace přecházela do extrému. Ovšem to byly jediné dva problémy, které jsem nakonec s knihou měla.
Ráda bych ještě podotkla, že Lucie Huková má skutečný cit pro vyprávění nelehkých příběhů a složitých témat. Má dar vložit postavám takové vlastnosti, díky kterým nejsou ploché a předvídatelné. A co víc – ač jsem člověk, který nikdy nebude mít pochopení pro určité chování mezi osobami stejného pohlaví obecně, kniha Daruj mi křídla mě o to víc usvědčila v tom, že lidé s jinou sexuální orientací by měli být hodni jisté pozornosti, protože jejich životy mohou vyprávět o skrytých zákoutích společnosti, do kterých se bojíme nahlédnout. V tomto ohledu, na to, že jde o autorčinu vydanou prvotinu, musím uznale pokývnout hlavou. Slečno Huková, doufám, že u jedné knihy neskončíte.
NÁZEV: Daruj mi křídla
AUTOR: Lucie Huková
POČET STRAN: 550 (e-kniha)
NAKLADATELSTVÍ: E-knihy jedou
ROK VYDÁNÍ: 2016
(4,5 / 5)