Tato tenká knížečka je souborem esejí zaměřených na problematiku konfliktu mezi utlačovanou přírodou a lidskou rozrůstající se kulturou, jeho jádrem i případným řešením. Filosofie psaná kurzívou má přinést široké veřejnosti hlubší povědomí o závažnosti situace, ve které se celé lidstvo díky své neústupnosti ocitlo.
Možná si říkáte, jak je možné, že jsou lidi vůči přírodě tak bezohlední? Dá se tomu zabránit? Dá se zastavit to šílenství, ten masakr ztotožnitelný se znásilňováním Země? Odpovědi hledejte například v této knize, která je věnovaná trochu jinému pohledu na situaci – konkrétně pohledu z perspektivy evoluční ontologie. Filosofie psaná kurzívou je poněkud náročnějším čtením, při kterém budete muset mít otevřenou mysl. Na druhou stranu ale mapuje témata, která jsou s našimi životy neodlučitelně spjata a textu se dá při troše soustředění dobře porozumět. A také jejímu poselství, které je pro význam knihy klíčové.
Za závažnost vybraného tématu a autorův styl zprostředkování vhledu do problematiky, vymezení dílčích témat a předestření řešení, je nutné hodnotit maximální možnou hodnotou hodnotící škály. Problém, který se autor snažil rozebrat, je totiž holý fakt a to, co autor píše, je ve většině případů neprůrazným zrcadlením skutečnosti se spoustou nadhledu navrch. Jenže pak je tady ještě hromada nedořešených detailů a otázek, taktéž nejasností, které sice nejsou vždy na škodu, ale některé užité obraty za sebou zanechaly pomyslné díry v celé zpracované látce. A to už tak mírně zhoršené čtivosti knihy kvůli její zvýšené náročnosti na soustředění čtenáře příliš nepřidalo. Ale jde tu o něco víc, nebo ne? A to je poselství.
Ano, i přes své výhrady s poselstvím knihy souhlasím. Ne sice se všemi formulacemi, ale základ je jasný. Přesto ale nejde o záležitost, kterou bych chtěla číst a myslet na ni každý den jako na nejdůležitější věc z nejdůležitějších. Mám totiž takový protivný pocit, že takových hlasů o tom, že se musí politická a výchovná sféra shodnout na jasných změnách a uskutečnit je… tu už bylo hodně. Příliš hodně. Je těžké něco takového napsat, protože se nechci dopustit neúcty k autorovi a jeho práci. Ale dovolím si drze, leč upřímně říct, že pro mě osobně je Filosofie psaná kurzívou pouhým nástřelem „všeho a ničeho“. Jde, samozřejmě, o můj subjektivní názor. Knihu ale doporučuji každému, kdo má nějaký zájem mít vhled do problematiky přírodní a lidské krize a pro ty, kdo chtějí vědět, kde může být zakopaný pes.
NÁZEV: Filosofie psaná kurzívou
AUTOR: Josef Šmajs
NAKLADATELSTVÍ: Doplněk
ROK VYDÁNÍ: 2003
POČET STRAN: 114