Neradujte se, když dostanete poslední šanci

Říct, že život poručíka Kage stojí za starou belu, je velmi odvážné. Skutečnost je totiž mnohonásobně horší. Jako člen nechvalně známé třinácté trestanecké legie totiž nemá v životě na výběr. Pod vedením bezcitného plukovníka Schaeffera je spolu se svou jednotkou vysílán na sebevražedné mise připomínající ze všeho jiného nejvíce mlýnek na maso. Během nich může Kage dělat z živých nepřátel Císaře a lidstva mrtvé a vysloužit si tak milost, nebo prostě a jednoduše zemřít. Nic víc, nic míň. To ještě ale netuší, že ani jistota všudypřítomné smrti nemusí být tak zaručená, jak se na první pohled zdá…

První díl cyklu o poručíku Kageovi a lidech z pověstné třináctky je dalším příběhem ze série knih universa Warhammer 40 000. A jak možná víte, vzdálená budoucnost Warhammeru je plná bojů, intrik a snahy udržovat lidstvo jako vládce galaxií a držet nepřátelské hordy mimo dosah. Není se tedy co divit, že do akce v první knize skočíte spolu s postavami po hlavě již na samém začátku. A důvod je prostý. Kromě toho, že příběh poručíka Kage je ve vojenském prostředí plný násilí, krve, neférových situací a právě zmiňovaného napětí, je vyprávěn z pozice první osoby, tedy přímo poručíka samotného. Kage je tvrďák a s ničím se nepáře. A tomu také odpovídá jeho přístup ke všemu. Komu v hlavě po přečtení předchozích vět začaly cinkat výstražné zvonečky, může se zase uklidnit. Použití ich formy je dobrým tahem, pokud autor umí nezabředávat do přílišného vnitřního vykecávání postavy, s čímž Thorpe obvykle problém nemá. Ba právě naopak. Kageův vnitřní svět popsal velmi přirozeně a rozhodně ne nudně.

Samotné chování hlavní postavy autor vystavěl na základě snahy co největší adekvátnosti dané situaci, prostředí i její minulosti, je osázeno řadou vyspělých vtipů a břitkého sarkasmu a navíc si stále zachovává určitou originalitu. A i když je jasně patrné, kdo je v celé knize bílým koněm, ani ostatní postavy nezahálejí a pro vývoj charakteru a vztahů směrem k hlavní postavě jsou klíčovými figurkami. Také postava plukovníka Schaeffera, která je spojována s ledovým pohledem a téměř božskou nesmlouvavostí, dodává celému příběhu ten správný protipól, který posouvá Kage a jeho kumpány až za hranice jejich možností.

V tomto je kniha Třináctá legie velmi silná. Dovede čtenáři předat příběh, který je nabitý drzou a místy až prakticky nekorektní směsicí brutality a akce, nerozpakuje se předložit čtenáři hektolitry krve a spolehlivě zvedá tep během momentů, které se zdají být bezvýchodné. Co je ovšem u Třinácté legie problémem, u kterého možná budete převracet oči v sloup, je neustálé servírování dalších a dalších beznadějných misí, které přinášejí jen a jen další oběti. Ovšem nenechte se zmást. Ve Warhammeru má každý další boj strategický význam a nejinak je tomu i v tomto případě.

Kniha má některé další mouchy. Například u některých dialogů je to se snahou o humor nebo drsnost přehnané do takové míry, že místo pobavení si může čtenář leda tak ťukat na čelo nebo přezíravě vrtět hlavou nad patetičností vzniklých situací. Ale i tak jsou tyto výjevy soustředěné spíše jen kolem začátku a nepůsobí zase tolik rušivě, aby chtěl čtenář házet knihu do ohně.

U Třinácté legie má čtenář možnost zakusit příběh vojáků, kteří nemají co ztratit, ale musejí jednat. Toto zvláštní svázání jejich myslí a činů dokresluje už tak nabitou atmosféru, a pokud čtenáři nevadí lehce opakující se scénář, jistě si užije pořádnou akční jízdu. Gav Thorpe přesně věděl, kam chce příběh dostat a v tomto případě se mu to podařilo takřka na výbornou. První díl ze série Poslední šance se nemá za co stydět a krásně odhaluje temnou stranu lidského impéria, které jindy vzhlíží k božským ideálům. A to je přesně to, co fanoušci Warhammeru jistě dovedou ocenit.

 

NÁZEV: Třináctá legie (13th Legion)
SÉRIE: Poslední šance (1)
AUTOR: Gav Thorpe
PŘEKLAD: Martin Novák
NAKLADATELSTVÍ: Polaris
ROK VYDÁNÍ: 2004 (vydání originálu 2000)
POČET STRAN: 303

  (4,5 / 5)

 

„Poručíku Kagei!“ zavrčel plukovník. Rychle jsem k němu vykročil a postavil se do toho nejlepšího pozoru, jakého jsem byl schopen. „Pokud tento muž okamžitě neotevře bránu a nepřipraví rampu k odletu, zastřelte ho.“