Saukendar byl důležitou postavou císařství. Tedy do chvíle, dokud se politická situace na dvoře nezměnila a on se nestal jedním z mužů, jehož smrt byla více než vítaná. Přesto se mu podařilo utéct do hor, kde po devět let žil samotářským životem a šířil kolem sebe auru svatosti a strachu. Saukendarův konečně klidný život nabere obrat, když se u jeho chaty objeví otrhaný chlapec s velkým košem na zádech, jizvou na tváři a smělou žádostí o výuku boje s mečem. Pro Saukendara to není nic neobvyklého, ale přesto mu po chvíli debatování dojde, že tentokrát není v ohrožení jen jeho klid, ale také jeho život.
Podle obálky a názvu by se dalo očekávat, že C. J. Cherryh se rozhodla přidat další knihu do žánru fantasy, ve kterém již několikrát excelovala. Nenechte se ale zmýlit. Kniha Paladin je co do shodnosti asi nejvíce řaditelná mezi historickou fikci. V této knize totiž nenajdete nadpřirozené jevy a schopnosti, draky naleznete nanejvýše jako zdobný prvek na dveřích a kouzelné meče se v knize nevyskytují už vůbec. Děj se ve své podstatě odehrává mezi několika zcela obyčejně lidskými postavami, jež jsou zasazeny do fiktivního prostředí nejvíce připomínající starou Čínu. Ale ani tyto orientální kulisy vlastně nejsou zcela prvořadé. Důležitější jsou dramatické proměny dvou hlavních postav a vývoj jejich názorů i postojů, které se odehrávají spíše minimalisticky bez velkých skoků v ději. Dalo by se říct, že plynou pomalu jako čas či jako pozvolné proměny ročních období.
Saukendar, sympatický čtyřicátník, se prakticky neustále snaží najít společnou řeč s mladým společníkem, vypáčit z něj nějaké informace a snaží se pochopit, proč se tak neuváženě žene skrze své cíle do záhuby. Jak se jejich nejistý vzájemný vztah postupem času přeci jen prohlubuje, odhalují se taktéž střípky Saukendarova vlastního života i temné minulosti, kvůli kterým se dostal do vyhnanství. Čekejte intriky, hořkost, slzy, pověry, souboje i stopy po manipulaci. A s přicházejícím závěrem knihy také nebezpečné akce, které jako by uzavírají lidské putování a zjitřené duševní rány obou postav.
Pokud si zvyknete na nerozdělování událostí mezi popisovanými dny, a tudíž trochu zhoršenou možnost orientace v textu, kniha se po stránce příběhu z větší části čte jedním dechem, i když použité motivy nejsou něčím světoborným. Teprve až v poslední třetině knihy se musíte připravit na zvýšenou chaotičnost a jakési nedokončování nebo přeskakování předestřených myšlenek. Chaotičnosti nepřidává ani neustálý výskyt slova „blázen“, na které si potrpí právě Saukendar. Dá se to však přijmout jako jakousi součást jeho myšlenkového nastavení i jako korelaci s dobovým myšlením.
Možná je smělé říct, že Paladin nebyl zamýšlen jako kniha, která by měla nějak významně bořit hranice žánrů nebo by tvořila v literární scéně bouři. Je totiž možné se shodovat s názorem vícera čtenářů, že kniha je vlastně autorčiným experimentem, ale přesto nabízí příjemný pohled do života dvou lidí, jejichž vnitřní rozpoložení je zajímavé pozorovat.
Paladin je knihou, kterou uvidíte snad v každém antikvariátu. Přesto si ale zaslouží pozornost, i když zřejmě nejde o jedno z veleděl slavné spisovatelky Carolyn Janice Cherryh. Kromě nápaditě užitého prostředí kniha totiž předkládá příběh dvou protikladů, které se vzájemně přitahují a jsou schopny projít i dost velkými nástrahami, aby nakonec došly vzájemného souznění i smíření se svými osudy.
NÁZEV: Paladin (The Paladin)
AUTOR: C. J. Cherryh
PŘEKLAD: Leona Malčíková
NAKLADATELSTVÍ: Návrat
ROK VYDÁNÍ: 1995 (vydání originálu 1988)
POČET STRAN: 362
(3 / 5)