Do Azerothu pronikla neznámá agresivní rasa. Nikdo neví, odkud se vzala, ani jak se jí povedlo do tohoto světa dostat. Jediné, co je jasné je, že rozhodně nemá v povaze vyměňovat si se svými novými sousedy přátelské pozdravy. Nad celou novou situací bdí nejmocnější z mágů Medivh žijící téměř osamělým životem ve věži Karazhan. V těchto neklidných dobách se konečně uvolí přijmout učedníka, i přesto, že je vytížen obranou lidí před invazivní rasou. Los padne na mladého Khadgara, který si bude muset zvyknout na Medivhovu proměnlivou povahu a využít naplno svou schopnost odhalovat skrytá tajemství, která krouží kolem mocného mága i jeho magické věže jako těžká mračna.
Příběh vyprávěný z pohledu inteligentního mladíka Khadgara je třetím ze série Warcraftu. V nedávné době se tato část příběhu dočkala zfilmování pod názvem Warcraft: První střet. Oproti herní i knižní předloze se ale filmové zpracování dosti liší.
Ale teď už ke knize a hodnocení. Vzhledem k tomu, že mám ke Karazhanu specifický vztah díky hře, měla jsem vždycky chuť přečíst si šťavnatý příběh plný vysvětlení, co že to Karazhan vůbec je a jaká byla jeho historie. Díky Poslednímu strážci jsem jistou část svých tužeb byla schopná jakž takž ukojit, ale nebylo to tak důkladné, jak by mohlo. Děj se prakticky zcela věnuje Khadgarově působení pod taktovkou Medivha, ale i tak v jistých ohledech působil neúplně či jen jako výčet těch nejdůležitějších událostí, kterými bylo nutné projít z bodu A do bodu B.
Jsou knihy, u kterých lze předvídat jejich průběh. Možná i konec. (I bez přispění anotace.) Ale přesto mohou být napsány takovým způsobem, že čtenáře pohltí. Při vší úctě k nelehkému postavení pana Grubba, jím podaný příběh Khadgara a Medivha takovou schopnost prakticky nemá. Kniha není napsána špatně, obsahuje některé opravdu skvěle podané momenty, které si nezaujatý čtenář jistě vychutná. Já ale čekala víc – alespoň větší výstavbu okolí, ve kterém se děly hlavní události. Víc než jen občasný dialogový výslech mezi oběma mágy. Po čase Khadgarovy útrapy ve věži, zabírající zhruba 80 % celé knihy, nejsou zkrátka už tak zajímavé.
Kniha Poslední strážce postrádá hloubku, ale jako samostatný příběh by se dala hodnotit jako ucházející. Jeff Grubb má cit pro tvorbu úskočnosti i logiky v rozhovorech hlavních postav. Bohužel ale kniha doplácí z větší části na nedostatek napětí a kritických zvratů, osobně ji tedy musím zařadit do lehkého podprůměru.
NÁZEV: Poslední strážce
SÉRIE: WarCraft (3)
AUTOR: Jeff Grubb
PŘEKLAD: Jan Netolička
NAKLADATELSTVÍ: Fantom Print
ROK VYDÁNÍ: (vyd. 1.) 2004 (vydání originálu 2001)
POČET STRAN: 288
(2 / 5)